Vždycky mě bavilo hrát nějaké různé hry. Já jsem hry už milovala snad od narození, stejně tak jako každé dítě. Navíc hry byly jedinou zábavou pro děti. Je to logické, ale v devadesátkách a dříve, si děti hrály spolu, ne jako dnes, že má každý mobil a počítač. Vidíte ten rozdíl v hrách? Je velký. Byla jsem totiž jedináček. Takže je logické, že jsem chtěla třeba po mých rodičích, aby si se mnou co nejvíce hráli.
Takže u nás doma nejvíce letěly hlavně pálkové sporty. Měla jsem velmi ráda badminton a taky tenis. Badminton byl perfektní v tom, že se dal hrát i v obýváku. Dokud jsem byla malá. Protože jsme nedávali velké rány, takže to šlo hrát doma, a navíc je to takový míček, který absolutně vůbec nic nerozbijete. Takže jsem si většinou s maminkou anebo s tatínkem hráli v obýváku badminton. Když mě ale padl asi osm nebo devátý rok, tak jsme začali hrát venku. Tedy samozřejmě, že jsme ho hráli celou dobu venku taky. Jenomže když venku pršelo anebo mrzlo, tak se na badminton hodil opravdu v obýváku.
A musím říct, že badminton mi šel opravdu perfektně. Byla jsem v něm velmi dobrá. Myslím si, že kdyby byla nějaká soutěž v badmintonu, tak bych jistě vyhrála. Byla to pro mě opravdu zajímavá hra. Navíc to byla pohybová hra. Já si myslím, že v dnešní době mnoho dětí vůbec nehraje žádné pohybové hry, nemají žádné aktivity. Jak to vidím třeba na plaveckém veřejném bazénu, tak je mi někdy velmi smutnou. Protože vidím, že dnešní mladší děti nebo lidi, tak mají tuku na sobě fakt moc. Čím mladší, tím silnější postava. A čím víc vidím starší ženy anebo starší lidi, tak tím lépe vypadají a vůbec nevím, čím to je. Ale myslím si, že některé děti anebo adolescenti by do svých zájmů měli zařadit některé pohybové hry a další pohybové aktivity. V dnešní době se na pohyb vážně zapomíná. To já se hýbu denně, mám i syna, takže hrajeme hry velmi často.