Autor: devene

Asi nejvýznamnějšími symboly krásy jsou odjakživa ženy a květiny. A proto se také květiny ženám dávají a ženy květiny milují, protože v nich vidí svou vlastní krásu i po letech, připomínají jim jejich vlastní mládí, a tak se do nich dívají jako do zrcadel času, zrcadel milosrdných a nádherných, avšak pomíjivých jako je sám život.

Jenže není vše tak milosrdné. Pokud se však chceme bavit o kráse, je nutno se zaměřit jen na jakési to pozlátko na povrchu, zaměřit se a sledovat jen krásu samotnou a čistou, nenarušenou, neposkvrněnou, krásu povrchní a hloupou. Nechci tím říct, že bych neměl rád krásné ženy a krásné květiny, že krásné ženy jsou hloupé a že darování květin je hloupé a že není krása vůbec nic pěkného, chci tím jen říci, že krása je povrchní. Nemůžeme se soustředit vždy jen na to, co nám říká, co nám ukazuje, musíme se zaměřit i na to, co je pod ní. Za rouškou krásy se mnohokráte skrývají odporné zločiny a útlak, za oponou tohoto divadla vidíme kolikrát maškarádu zla odporných rozměrů. Za krásu se dá schovat i sama ošklivost a zrůdnost, s krásou se zkrátka nedá počítat jako s něčím důvěryhodným.
Mnohokrát v dějinách sehrála krása svou důležitou roli, a ne málokrát to byla role záporná. Musíme si však uvědomit fakt, že krása je ještě pomíjivější než život, že krása je tak nestálá, a tak zahleděná sama do sebe, že umírá jako první.

Musíme ji chápat jen jako jakýsi ozdobný element v našem životě, jako chuť a touhu nepřestávat, jako trochu nesmyslnou a marnivou symboliku lidstva. A stejně tak musíme uchopit i květiny, které si dáváme jakožto dary nejcennější, jakožto dary krásy a lásky, jakožto dary, které sice brzy pominou, ale pro naši ješitnost znamenají více, než si kdo dokáže představit. A pokud si toto sami nechceme připustit, pokud nejsme ochotní uznat, že jsme marniví a ješitní, že se někde ve skrytu duše nadevše milujeme, pak se pro nás krása musí stát pouhopouhým nefalšovaným zlem.

Asi nejvýznamnějšími symboly krásy jsou odjakživa ženy a květiny. A proto se také květiny ženám dávají a ženy květiny milují, protože v nich vidí svou vlastní krásu i po letech, připomínají jim jejich vlastní mládí, a tak se do nich dívají jako do zrcadel času, zrcadel milosrdných a nádherných, avšak pomíjivých jako je sám život.

Jenže není vše tak milosrdné. Pokud se však chceme bavit o kráse, je nutno se zaměřit jen na jakési to pozlátko na povrchu, zaměřit se a sledovat jen krásu samotnou a čistou, nenarušenou, neposkvrněnou, krásu povrchní a hloupou. Nechci tím říct, že bych neměl rád krásné ženy a krásné květiny, že krásné ženy jsou hloupé a že darování květin je hloupé a že není krása vůbec nic pěkného, chci tím jen říci, že krása je povrchní. Nemůžeme se soustředit vždy jen na to, co nám říká, co nám ukazuje, musíme se zaměřit i na to, co je pod ní. Za rouškou krásy se mnohokráte skrývají odporné zločiny a útlak, za oponou tohoto divadla vidíme kolikrát maškarádu zla odporných rozměrů. Za krásu se dá schovat i sama ošklivost a zrůdnost, s krásou se zkrátka nedá počítat jako s něčím důvěryhodným.
Mnohokrát v dějinách sehrála krása svou důležitou roli, a ne málokrát to byla role záporná. Musíme si však uvědomit fakt, že krása je ještě pomíjivější než život, že krása je tak nestálá, a tak zahleděná sama do sebe, že umírá jako první.

Musíme ji chápat jen jako jakýsi ozdobný element v našem životě, jako chuť a touhu nepřestávat, jako trochu nesmyslnou a marnivou symboliku lidstva. A stejně tak musíme uchopit i květiny, které si dáváme jakožto dary nejcennější, jakožto dary krásy a lásky, jakožto dary, které sice brzy pominou, ale pro naši ješitnost znamenají více, než si kdo dokáže představit. A pokud si toto sami nechceme připustit, pokud nejsme ochotní uznat, že jsme marniví a ješitní, že se někde ve skrytu duše nadevše milujeme, pak se pro nás krása musí stát pouhopouhým nefalšovaným zlem.

Asi nejvýznamnějšími symboly krásy jsou odjakživa ženy a květiny. A proto se také květiny ženám dávají a ženy květiny milují, protože v nich vidí svou vlastní krásu i po letech, připomínají jim jejich vlastní mládí, a tak se do nich dívají jako do zrcadel času, zrcadel milosrdných a nádherných, avšak pomíjivých jako je sám život.

Jenže není vše tak milosrdné. Pokud se však chceme bavit o kráse, je nutno se zaměřit jen na jakési to pozlátko na povrchu, zaměřit se a sledovat jen krásu samotnou a čistou, nenarušenou, neposkvrněnou, krásu povrchní a hloupou. Nechci tím říct, že bych neměl rád krásné ženy a krásné květiny, že krásné ženy jsou hloupé a že darování květin je hloupé a že není krása vůbec nic pěkného, chci tím jen říci, že krása je povrchní. Nemůžeme se soustředit vždy jen na to, co nám říká, co nám ukazuje, musíme se zaměřit i na to, co je pod ní. Za rouškou krásy se mnohokráte skrývají odporné zločiny a útlak, za oponou tohoto divadla vidíme kolikrát maškarádu zla odporných rozměrů. Za krásu se dá schovat i sama ošklivost a zrůdnost, s krásou se zkrátka nedá počítat jako s něčím důvěryhodným.
Mnohokrát v dějinách sehrála krása svou důležitou roli, a ne málokrát to byla role záporná. Musíme si však uvědomit fakt, že krása je ještě pomíjivější než život, že krása je tak nestálá, a tak zahleděná sama do sebe, že umírá jako první.

Musíme ji chápat jen jako jakýsi ozdobný element v našem životě, jako chuť a touhu nepřestávat, jako trochu nesmyslnou a marnivou symboliku lidstva. A stejně tak musíme uchopit i květiny, které si dáváme jakožto dary nejcennější, jakožto dary krásy a lásky, jakožto dary, které sice brzy pominou, ale pro naši ješitnost znamenají více, než si kdo dokáže představit. A pokud si toto sami nechceme připustit, pokud nejsme ochotní uznat, že jsme marniví a ješitní, že se někde ve skrytu duše nadevše milujeme, pak se pro nás krása musí stát pouhopouhým nefalšovaným zlem.

Asi nejvýznamnějšími symboly krásy jsou odjakživa ženy a květiny. A proto se také květiny ženám dávají a ženy květiny milují, protože v nich vidí svou vlastní krásu i po letech, připomínají jim jejich vlastní mládí, a tak se do nich dívají jako do zrcadel času, zrcadel milosrdných a nádherných, avšak pomíjivých jako je sám život.

Jenže není vše tak milosrdné. Pokud se však chceme bavit o kráse, je nutno se zaměřit jen na jakési to pozlátko na povrchu, zaměřit se a sledovat jen krásu samotnou a čistou, nenarušenou, neposkvrněnou, krásu povrchní a hloupou. Nechci tím říct, že bych neměl rád krásné ženy a krásné květiny, že krásné ženy jsou hloupé a že darování květin je hloupé a že není krása vůbec nic pěkného, chci tím jen říci, že krása je povrchní. Nemůžeme se soustředit vždy jen na to, co nám říká, co nám ukazuje, musíme se zaměřit i na to, co je pod ní. Za rouškou krásy se mnohokráte skrývají odporné zločiny a útlak, za oponou tohoto divadla vidíme kolikrát maškarádu zla odporných rozměrů. Za krásu se dá schovat i sama ošklivost a zrůdnost, s krásou se zkrátka nedá počítat jako s něčím důvěryhodným.
Mnohokrát v dějinách sehrála krása svou důležitou roli, a ne málokrát to byla role záporná. Musíme si však uvědomit fakt, že krása je ještě pomíjivější než život, že krása je tak nestálá, a tak zahleděná sama do sebe, že umírá jako první.

Musíme ji chápat jen jako jakýsi ozdobný element v našem životě, jako chuť a touhu nepřestávat, jako trochu nesmyslnou a marnivou symboliku lidstva. A stejně tak musíme uchopit i květiny, které si dáváme jakožto dary nejcennější, jakožto dary krásy a lásky, jakožto dary, které sice brzy pominou, ale pro naši ješitnost znamenají více, než si kdo dokáže představit. A pokud si toto sami nechceme připustit, pokud nejsme ochotní uznat, že jsme marniví a ješitní, že se někde ve skrytu duše nadevše milujeme, pak se pro nás krása musí stát pouhopouhým nefalšovaným zlem.

Asi nejvýznamnějšími symboly krásy jsou odjakživa ženy a květiny. A proto se také květiny ženám dávají a ženy květiny milují, protože v nich vidí svou vlastní krásu i po letech, připomínají jim jejich vlastní mládí, a tak se do nich dívají jako do zrcadel času, zrcadel milosrdných a nádherných, avšak pomíjivých jako je sám život.

Jenže není vše tak milosrdné. Pokud se však chceme bavit o kráse, je nutno se zaměřit jen na jakési to pozlátko na povrchu, zaměřit se a sledovat jen krásu samotnou a čistou, nenarušenou, neposkvrněnou, krásu povrchní a hloupou. Nechci tím říct, že bych neměl rád krásné ženy a krásné květiny, že krásné ženy jsou hloupé a že darování květin je hloupé a že není krása vůbec nic pěkného, chci tím jen říci, že krása je povrchní. Nemůžeme se soustředit vždy jen na to, co nám říká, co nám ukazuje, musíme se zaměřit i na to, co je pod ní. Za rouškou krásy se mnohokráte skrývají odporné zločiny a útlak, za oponou tohoto divadla vidíme kolikrát maškarádu zla odporných rozměrů. Za krásu se dá schovat i sama ošklivost a zrůdnost, s krásou se zkrátka nedá počítat jako s něčím důvěryhodným.
Mnohokrát v dějinách sehrála krása svou důležitou roli, a ne málokrát to byla role záporná. Musíme si však uvědomit fakt, že krása je ještě pomíjivější než život, že krása je tak nestálá, a tak zahleděná sama do sebe, že umírá jako první.

Musíme ji chápat jen jako jakýsi ozdobný element v našem životě, jako chuť a touhu nepřestávat, jako trochu nesmyslnou a marnivou symboliku lidstva. A stejně tak musíme uchopit i květiny, které si dáváme jakožto dary nejcennější, jakožto dary krásy a lásky, jakožto dary, které sice brzy pominou, ale pro naši ješitnost znamenají více, než si kdo dokáže představit. A pokud si toto sami nechceme připustit, pokud nejsme ochotní uznat, že jsme marniví a ješitní, že se někde ve skrytu duše nadevše milujeme, pak se pro nás krása musí stát pouhopouhým nefalšovaným zlem.

Probudíte se a když se po ranní hygieně zahlédnete v zrcadle, nařídíte si, že ode dneška už konečně začnete s dietou. Samozřejmě už při snídani, hledáte výmluvy, že dnes doma nemáte nic zdravého a začnete od zítřka. V práci při pauze si tedy najdete na internetu, návody jak co nejrychleji a nejúčinněji zhubnout. Čtete si, jak je nejlepší z jídla vyřadit sacharidy, cukry, tuky a zjistíte, že máte jíst vlastně zeleninu se zeleninou a čas od času kuře s rýží. Tak takhle ne! Opravdu se nemusíte trápit hlady, jen kvůli tomu, že Vám kolegyně nebo internet poradil takové bludy.

Jedno pravidlo, ale opravdu budete muset dodržovat, a to je jíst dostatek kalorií, abyste dodrželi Váš kalorický deficit. Ano opravdu je to takhle ´´jednoduché´´ a můžete toho docílit, jakoukoliv Vám příjemnou formou jídla. Některé skupiny lidí opravdu nemusí přílohy nebo chcete-li říct sacharidy, vyhovují jim spíše tuky a bílkoviny. Pokud patříte do této skupiny lidí, tak si nejspíše raději pošmáknete na ořechách, tučnějších sýrech, masu, rybách, zelenině a dalších hodně jídlech. Všeho s mírou, musíte si uvědomit, že ořechy jsou právě kvůli obsahu tuků, jedním z nejvíce kalorických jídel. Další lidé jsou spíše naladěni na vlnu fat free neboli jezení menšího podílu tuků. Chutnají jim tedy hlavně sacharidy a bílkoviny, jako jsou přílohy (brambory, rýže, kuskus, fazole nebo cizrna), maso, ryby, odtučněné mléčné výrobky, zelenina, ovoce a dalších mnoho věcí. Skupina vegetariánů naopak vůbec nejí maso, z hlavně etických důvodů, proto u nich na talíři maso opravdu nikdy nenajdete. To nahrazují sójovými produkty. V jejich jídelníčku, kromě masa, žádná zakázaná jídla nenajdete, pokud nebereme v potaz jejich individuální preference. Vegani jsou v této ´´restrikci´´ ještě přísnější, a kromě masových potravin, se vyhýbají živočišným produktům jako je mléko, sýr, jogurty a další mléčné produkty. Pokud ale netíhnete k žádné z těchto (a mnoha dalším) preferencím, uvědomte si pár věcí, které byste měli, nikoliv k cestě za lepší postavou, ale k cestě za vaším novým pohledem na Vás samé. Neočekávejte, že když zhubnete, budete šťastnější. To že se Vám změní čísla na váze nemusí znamenat, že budete překypovat sebejistotou a radostí. Hlavní je být zdravý a plný sil, nikoliv unavený a zdevastovaný.

Dodržujte pitný režim, aby vaše tělo nebylo dehydratované. Nerozdělujte jídlo na zlé a dobré, ale zapište si ho jako palivo pro vaše tělo, které vám dává energii, stejně jako benzín autu. Nepřejídejte se a poslouchejte svůj žaludek, on sám moc dobře ví, kdy opravdu máte hlad a kdy Vás jen honí chutě. Najděte si svůj oblíbený sport či činnost při které se budete hýbat, pomůže Vám to spálit nějaké kalorie, a to se vždycky hodí. Poslední věc, mějte se rádi a nechtějte si zbytečnými dietami ubližovat. Všechno má svůj čas, a i když se výsledky neukáží hned na začátku, vytrvejte.

Probudíte se a když se po ranní hygieně zahlédnete v zrcadle, nařídíte si, že ode dneška už konečně začnete s dietou. Samozřejmě už při snídani, hledáte výmluvy, že dnes doma nemáte nic zdravého a začnete od zítřka. V práci při pauze si tedy najdete na internetu, návody jak co nejrychleji a nejúčinněji zhubnout. Čtete si, jak je nejlepší z jídla vyřadit sacharidy, cukry, tuky a zjistíte, že máte jíst vlastně zeleninu se zeleninou a čas od času kuře s rýží. Tak takhle ne! Opravdu se nemusíte trápit hlady, jen kvůli tomu, že Vám kolegyně nebo internet poradil takové bludy.

Jedno pravidlo, ale opravdu budete muset dodržovat, a to je jíst dostatek kalorií, abyste dodrželi Váš kalorický deficit. Ano opravdu je to takhle ´´jednoduché´´ a můžete toho docílit, jakoukoliv Vám příjemnou formou jídla. Některé skupiny lidí opravdu nemusí přílohy nebo chcete-li říct sacharidy, vyhovují jim spíše tuky a bílkoviny. Pokud patříte do této skupiny lidí, tak si nejspíše raději pošmáknete na ořechách, tučnějších sýrech, masu, rybách, zelenině a dalších hodně jídlech. Všeho s mírou, musíte si uvědomit, že ořechy jsou právě kvůli obsahu tuků, jedním z nejvíce kalorických jídel. Další lidé jsou spíše naladěni na vlnu fat free neboli jezení menšího podílu tuků. Chutnají jim tedy hlavně sacharidy a bílkoviny, jako jsou přílohy (brambory, rýže, kuskus, fazole nebo cizrna), maso, ryby, odtučněné mléčné výrobky, zelenina, ovoce a dalších mnoho věcí. Skupina vegetariánů naopak vůbec nejí maso, z hlavně etických důvodů, proto u nich na talíři maso opravdu nikdy nenajdete. To nahrazují sójovými produkty. V jejich jídelníčku, kromě masa, žádná zakázaná jídla nenajdete, pokud nebereme v potaz jejich individuální preference. Vegani jsou v této ´´restrikci´´ ještě přísnější, a kromě masových potravin, se vyhýbají živočišným produktům jako je mléko, sýr, jogurty a další mléčné produkty. Pokud ale netíhnete k žádné z těchto (a mnoha dalším) preferencím, uvědomte si pár věcí, které byste měli, nikoliv k cestě za lepší postavou, ale k cestě za vaším novým pohledem na Vás samé. Neočekávejte, že když zhubnete, budete šťastnější. To že se Vám změní čísla na váze nemusí znamenat, že budete překypovat sebejistotou a radostí. Hlavní je být zdravý a plný sil, nikoliv unavený a zdevastovaný.

Dodržujte pitný režim, aby vaše tělo nebylo dehydratované. Nerozdělujte jídlo na zlé a dobré, ale zapište si ho jako palivo pro vaše tělo, které vám dává energii, stejně jako benzín autu. Nepřejídejte se a poslouchejte svůj žaludek, on sám moc dobře ví, kdy opravdu máte hlad a kdy Vás jen honí chutě. Najděte si svůj oblíbený sport či činnost při které se budete hýbat, pomůže Vám to spálit nějaké kalorie, a to se vždycky hodí. Poslední věc, mějte se rádi a nechtějte si zbytečnými dietami ubližovat. Všechno má svůj čas, a i když se výsledky neukáží hned na začátku, vytrvejte.

Probudíte se a když se po ranní hygieně zahlédnete v zrcadle, nařídíte si, že ode dneška už konečně začnete s dietou. Samozřejmě už při snídani, hledáte výmluvy, že dnes doma nemáte nic zdravého a začnete od zítřka. V práci při pauze si tedy najdete na internetu, návody jak co nejrychleji a nejúčinněji zhubnout. Čtete si, jak je nejlepší z jídla vyřadit sacharidy, cukry, tuky a zjistíte, že máte jíst vlastně zeleninu se zeleninou a čas od času kuře s rýží. Tak takhle ne! Opravdu se nemusíte trápit hlady, jen kvůli tomu, že Vám kolegyně nebo internet poradil takové bludy.

Jedno pravidlo, ale opravdu budete muset dodržovat, a to je jíst dostatek kalorií, abyste dodrželi Váš kalorický deficit. Ano opravdu je to takhle ´´jednoduché´´ a můžete toho docílit, jakoukoliv Vám příjemnou formou jídla. Některé skupiny lidí opravdu nemusí přílohy nebo chcete-li říct sacharidy, vyhovují jim spíše tuky a bílkoviny. Pokud patříte do této skupiny lidí, tak si nejspíše raději pošmáknete na ořechách, tučnějších sýrech, masu, rybách, zelenině a dalších hodně jídlech. Všeho s mírou, musíte si uvědomit, že ořechy jsou právě kvůli obsahu tuků, jedním z nejvíce kalorických jídel. Další lidé jsou spíše naladěni na vlnu fat free neboli jezení menšího podílu tuků. Chutnají jim tedy hlavně sacharidy a bílkoviny, jako jsou přílohy (brambory, rýže, kuskus, fazole nebo cizrna), maso, ryby, odtučněné mléčné výrobky, zelenina, ovoce a dalších mnoho věcí. Skupina vegetariánů naopak vůbec nejí maso, z hlavně etických důvodů, proto u nich na talíři maso opravdu nikdy nenajdete. To nahrazují sójovými produkty. V jejich jídelníčku, kromě masa, žádná zakázaná jídla nenajdete, pokud nebereme v potaz jejich individuální preference. Vegani jsou v této ´´restrikci´´ ještě přísnější, a kromě masových potravin, se vyhýbají živočišným produktům jako je mléko, sýr, jogurty a další mléčné produkty. Pokud ale netíhnete k žádné z těchto (a mnoha dalším) preferencím, uvědomte si pár věcí, které byste měli, nikoliv k cestě za lepší postavou, ale k cestě za vaším novým pohledem na Vás samé. Neočekávejte, že když zhubnete, budete šťastnější. To že se Vám změní čísla na váze nemusí znamenat, že budete překypovat sebejistotou a radostí. Hlavní je být zdravý a plný sil, nikoliv unavený a zdevastovaný.

Dodržujte pitný režim, aby vaše tělo nebylo dehydratované. Nerozdělujte jídlo na zlé a dobré, ale zapište si ho jako palivo pro vaše tělo, které vám dává energii, stejně jako benzín autu. Nepřejídejte se a poslouchejte svůj žaludek, on sám moc dobře ví, kdy opravdu máte hlad a kdy Vás jen honí chutě. Najděte si svůj oblíbený sport či činnost při které se budete hýbat, pomůže Vám to spálit nějaké kalorie, a to se vždycky hodí. Poslední věc, mějte se rádi a nechtějte si zbytečnými dietami ubližovat. Všechno má svůj čas, a i když se výsledky neukáží hned na začátku, vytrvejte.

Probudíte se a když se po ranní hygieně zahlédnete v zrcadle, nařídíte si, že ode dneška už konečně začnete s dietou. Samozřejmě už při snídani, hledáte výmluvy, že dnes doma nemáte nic zdravého a začnete od zítřka. V práci při pauze si tedy najdete na internetu, návody jak co nejrychleji a nejúčinněji zhubnout. Čtete si, jak je nejlepší z jídla vyřadit sacharidy, cukry, tuky a zjistíte, že máte jíst vlastně zeleninu se zeleninou a čas od času kuře s rýží. Tak takhle ne! Opravdu se nemusíte trápit hlady, jen kvůli tomu, že Vám kolegyně nebo internet poradil takové bludy.

Jedno pravidlo, ale opravdu budete muset dodržovat, a to je jíst dostatek kalorií, abyste dodrželi Váš kalorický deficit. Ano opravdu je to takhle ´´jednoduché´´ a můžete toho docílit, jakoukoliv Vám příjemnou formou jídla. Některé skupiny lidí opravdu nemusí přílohy nebo chcete-li říct sacharidy, vyhovují jim spíše tuky a bílkoviny. Pokud patříte do této skupiny lidí, tak si nejspíše raději pošmáknete na ořechách, tučnějších sýrech, masu, rybách, zelenině a dalších hodně jídlech. Všeho s mírou, musíte si uvědomit, že ořechy jsou právě kvůli obsahu tuků, jedním z nejvíce kalorických jídel. Další lidé jsou spíše naladěni na vlnu fat free neboli jezení menšího podílu tuků. Chutnají jim tedy hlavně sacharidy a bílkoviny, jako jsou přílohy (brambory, rýže, kuskus, fazole nebo cizrna), maso, ryby, odtučněné mléčné výrobky, zelenina, ovoce a dalších mnoho věcí. Skupina vegetariánů naopak vůbec nejí maso, z hlavně etických důvodů, proto u nich na talíři maso opravdu nikdy nenajdete. To nahrazují sójovými produkty. V jejich jídelníčku, kromě masa, žádná zakázaná jídla nenajdete, pokud nebereme v potaz jejich individuální preference. Vegani jsou v této ´´restrikci´´ ještě přísnější, a kromě masových potravin, se vyhýbají živočišným produktům jako je mléko, sýr, jogurty a další mléčné produkty. Pokud ale netíhnete k žádné z těchto (a mnoha dalším) preferencím, uvědomte si pár věcí, které byste měli, nikoliv k cestě za lepší postavou, ale k cestě za vaším novým pohledem na Vás samé. Neočekávejte, že když zhubnete, budete šťastnější. To že se Vám změní čísla na váze nemusí znamenat, že budete překypovat sebejistotou a radostí. Hlavní je být zdravý a plný sil, nikoliv unavený a zdevastovaný.

Dodržujte pitný režim, aby vaše tělo nebylo dehydratované. Nerozdělujte jídlo na zlé a dobré, ale zapište si ho jako palivo pro vaše tělo, které vám dává energii, stejně jako benzín autu. Nepřejídejte se a poslouchejte svůj žaludek, on sám moc dobře ví, kdy opravdu máte hlad a kdy Vás jen honí chutě. Najděte si svůj oblíbený sport či činnost při které se budete hýbat, pomůže Vám to spálit nějaké kalorie, a to se vždycky hodí. Poslední věc, mějte se rádi a nechtějte si zbytečnými dietami ubližovat. Všechno má svůj čas, a i když se výsledky neukáží hned na začátku, vytrvejte.

Probudíte se a když se po ranní hygieně zahlédnete v zrcadle, nařídíte si, že ode dneška už konečně začnete s dietou. Samozřejmě už při snídani, hledáte výmluvy, že dnes doma nemáte nic zdravého a začnete od zítřka. V práci při pauze si tedy najdete na internetu, návody jak co nejrychleji a nejúčinněji zhubnout. Čtete si, jak je nejlepší z jídla vyřadit sacharidy, cukry, tuky a zjistíte, že máte jíst vlastně zeleninu se zeleninou a čas od času kuře s rýží. Tak takhle ne! Opravdu se nemusíte trápit hlady, jen kvůli tomu, že Vám kolegyně nebo internet poradil takové bludy.

Jedno pravidlo, ale opravdu budete muset dodržovat, a to je jíst dostatek kalorií, abyste dodrželi Váš kalorický deficit. Ano opravdu je to takhle ´´jednoduché´´ a můžete toho docílit, jakoukoliv Vám příjemnou formou jídla. Některé skupiny lidí opravdu nemusí přílohy nebo chcete-li říct sacharidy, vyhovují jim spíše tuky a bílkoviny. Pokud patříte do této skupiny lidí, tak si nejspíše raději pošmáknete na ořechách, tučnějších sýrech, masu, rybách, zelenině a dalších hodně jídlech. Všeho s mírou, musíte si uvědomit, že ořechy jsou právě kvůli obsahu tuků, jedním z nejvíce kalorických jídel. Další lidé jsou spíše naladěni na vlnu fat free neboli jezení menšího podílu tuků. Chutnají jim tedy hlavně sacharidy a bílkoviny, jako jsou přílohy (brambory, rýže, kuskus, fazole nebo cizrna), maso, ryby, odtučněné mléčné výrobky, zelenina, ovoce a dalších mnoho věcí. Skupina vegetariánů naopak vůbec nejí maso, z hlavně etických důvodů, proto u nich na talíři maso opravdu nikdy nenajdete. To nahrazují sójovými produkty. V jejich jídelníčku, kromě masa, žádná zakázaná jídla nenajdete, pokud nebereme v potaz jejich individuální preference. Vegani jsou v této ´´restrikci´´ ještě přísnější, a kromě masových potravin, se vyhýbají živočišným produktům jako je mléko, sýr, jogurty a další mléčné produkty. Pokud ale netíhnete k žádné z těchto (a mnoha dalším) preferencím, uvědomte si pár věcí, které byste měli, nikoliv k cestě za lepší postavou, ale k cestě za vaším novým pohledem na Vás samé. Neočekávejte, že když zhubnete, budete šťastnější. To že se Vám změní čísla na váze nemusí znamenat, že budete překypovat sebejistotou a radostí. Hlavní je být zdravý a plný sil, nikoliv unavený a zdevastovaný.

Dodržujte pitný režim, aby vaše tělo nebylo dehydratované. Nerozdělujte jídlo na zlé a dobré, ale zapište si ho jako palivo pro vaše tělo, které vám dává energii, stejně jako benzín autu. Nepřejídejte se a poslouchejte svůj žaludek, on sám moc dobře ví, kdy opravdu máte hlad a kdy Vás jen honí chutě. Najděte si svůj oblíbený sport či činnost při které se budete hýbat, pomůže Vám to spálit nějaké kalorie, a to se vždycky hodí. Poslední věc, mějte se rádi a nechtějte si zbytečnými dietami ubližovat. Všechno má svůj čas, a i když se výsledky neukáží hned na začátku, vytrvejte.